Bitcoin versus svět práva

13. 12. 2016 - Alexandr Mackanič, Filip Volavka / Články

V rámci českého právního systému je bitcoin (BTC) věcí movitou v právním slova smyslu, věcí zastupitelnou, nehmotnou a zuživatelnou. BTC nelze podle českých právních norem prohlásit za měnu. Ani nepředstavuje v právním slova smyslu elektronické peníze a nepodléhá zákonu o platebním styku (ZPS).

To potvrzuje stanovisko České národní banky (ČNB), podle kterého "data evidovaná v protokolu bitcoin nemají charakter pohledávky držitele bitcoinů za jinou osobou, nejsou to tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze (§ 4 ZPS), resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) ZPS."

Na problematiku BTC reagovalo také Ministerstvo financí ČR prostřednictvím svého Finančního analytického útvaru (FAU). Jeho stanovisko podle okolností identifikuje jakýkoliv obchod (nákup/prodej) digitální měny (např. bitcoin) nad hodnotu 1 000 eur jako velmi rizikový a obchod nad hodnotu 15 000 eur vždy jako podezřelý. S vyšší hranicí dokonce spojuje povinnost pro povinné Subjekty podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz neboli zákon AML) takový obchod hlásit právě FAU.

Zdaňování transakcí s bitcoiny

Služby spojené s BTC jsou ve smyslu daňových zákonů službou a podléhají zdanění daní z přidané hodnoty (DPH) a nejsou podle jakéhokoliv ustanovení zákona o DPH od daně osvobozeny. Předmětem DPH bude buď inkasovaný poplatek nebo marže realizovaná na prodeji BTC. Jde o standardní podnikání a proto bude hospodářský výsledek podléhat dani z příjmu právnických osob.

BTC v současné době funguje napříč zeměmi, ale v každé z nich má jiný právní status. O určitou míru jednoty regulace se snaží Evropská unie (EU). V rámci EU několik centrálních bank a orgánů dohledu varovalo před riziky spojenými s BTC a/nebo virtuálními měnovými systémy obecně.

Některé centrální banky vydaly varování před možným využitím BTC při praní špinavých peněz, financování terorismu a dalšími riziky spojenými s nedostatkem dohledu a cenovými výkyvy. Nespočet orgánů poukázalo na to, že z právního hlediska BTC není měna, nemá status zákonného platidla a/nebo nesplňuje definici finančního nástroje.

Pseudoanonymita

V kontextu BTC pseudoanonymita znamená, že veškeré transakce jsou veřejné, ale chybí jakákoliv informace o účastnících transakce. Je zde ale vidět posun, kdy například velké burzy vyžadují identifikaci zákazníků, kteří si u nich chtějí založit účet pro obchodování s BTC.

V České republice taková povinnost zatím není, ale některé firmy, které se zabývají prodejem a nákupem BTC, přesto vyžadují identifikaci zákazníků, aby byly připraveny na případnou změnu podmínek. Pro BTC neexistuje centrální autorita, a tak neexistuje jednotné místo, kam se obrátit při určování vlastníků účtů.

Z výše uvedeného plyne, že je velmi obtížné prokázat vlastnictví bitcoinů. Vlastníkem BTC je ten. kdo má soukromý klíč. Ten může být a většinou je uložen v zašifrované podobě někde v cloudu nebo vlastník může využívat služby, které klíč vygenerují z běžného textu či ve formě QR kódu. Je zde ale i možnost využít třetí strany, která zajišťuje správu klíčů.

Možnosti dohledání (deanonymizace)

Několik akademických prací se zaměřilo na deanonymizaci uživatelů. Jedním z přístupů je analýza síťových informací. Jde o plošný přistup a nelze jej zacílit na konkrétní informaci. Daleko častější přistup je analýza transakcí v blockchainu (decentralizovaný log všech transakcí, které se udály od vzniku BTC).

Hlavními mechanismy napomáhajícími při analýze jsou:

  • opakované použití stejné adresy,
  • adresa vrácení,
  • sdružování prostředků před větší transakcí.

Běžným postupem při platbě BTC je generování nové adresy při každé transakci. Nicméně technicky nic nebrání opětovnému používáni jedné adresy. Tedy mít jakousi fixní adresu například pro příjem plateb, která se chová téměř jako číslo bankovního účtu. V blockchainu potom není problém zjistit veškeré transakce této adresy. Jde o triviální krok, který nabízí i mnoho interaktivních prohlížečů blockchainu.

Při platbě BTC je nutné vždy poslat všechny prostředky, které se zrovna na dané adrese nacházejí. Pokud tedy platím o.oo6 BTC z adresy, kde je 1 BTC, musím poslat celý 1 BTC a výstup se rozdělí na 0.006 BTC příjemci platby a 0,994 BTC se vrací mně na moji nově vygenerovanou adresu. Při analýze lze tedy předpokládat, že jeden z výstupů transakce patří odesílateli.

Pokud odesílatel nemá všechny prostředky pro plánovanou transakci, musí je sloučit z několika adres. Proto lze většinou předpokládat, že pokud do transakce vstupuje více vstupů, patří jednomu odesílateli.

Překážky při dohledání

Poplatky za transakce v BTC jsou velmi malé. To umožňuje komukoliv vytvářet velké množství transakcí a snažit se znesnadnit pátrání. Každý si muže vytvořit libovolné množství adres a přeposílat si prostředky mezi nimi. Další možností je využít nějaké větší služby jako například anonymní burzy, kde lze směnit BTC za nějakou jinou kryptorněnu a poté zpět na BTC.

Pokud má burza větší provoz a sdružuje prostředky svých zákazníků, stopa zde většinou mizí. Dále je možné využít některou z početných služeb přímo určených k anonymizaci (označované jako „bitcoin mixer"). Některé tyto služby dokonce nezastírají svůj skutečný účel a inzerují přímo praní bitcoinů. Lze si dohledat i recenze služeb, kde se hodnotí kvalita algoritmu a zda má služba dostatek bitcoinů pro dobrou anonymizaci.

Jednou z možností pátrání je poslat minimální částku na adresu, kterou zkoumáme, a dohledávat v blockchainu, co se s platbou bude dít. Příkladem můžou být známí eboloví vyděrači z října roku 2014. Ti požadovali 3 300 BTC (cca 30 milionů korun) za to, že nerozšíří virus eboly v České republice. Zveřejněný dopis vyděračů obsahoval adresy, na které se máji peníze poslat.

V blockchainu je vidět, že na adresy dorazilo několik velmi malých částek (halíře až jednotky korun). Tyto prostředky potom odešly na adresu, která je asociovaná s ilegálním tržištěm Agora Market, jež je známé obchodováním s drogami nebo zbraněmi. Další adresou, kam odešly prostředky je známá bitcoinová sázková hra Satoshi Dice. Na obou lokacích pátraní končí, protože dochází k míšeni s obrovským počtem dalších BTC.

Předmětem DPH bude buď inkasovaný poplatek nebo marže realizovaná na prodeji BTC. Jde o standardní podnikání a proto bude hospodářský výsledek podléhat dani z příjmu právnických osob.

surveilligence-223-web-450x350px-g-imgs-graph-d6a6e32a3903856294ad3337a2f2fe18