Kryptoměny v insolvencích – nová výzva pro insolvenční správce

12. 12. 2018 - Surveilligence / Články

Rozhovor vyšel v měsíčníku Konkursní noviny č. 11/2018.

Před několika týdny byla zahájena první insolvence české firmy, která emitovala svoji kryptoměnu. Pravidelně jsou medializovány případy zneužívání kryptoměn na tunelování, praní špinavých peněz a podvody v korporátním světě. Nejde pouze o tato významná rizika. Se všemi aspekty kryptoměn, jako možného významného majetku právnických a fyzických osob v úpadku, se budou muset podrobně seznámit a porozumět jejím specifikům rovněž insolvenční experti. V tomto příspěvku se pokusíme vnést světlo do několika základních oblastí problematiky kryptoměn v insolvenčním procesu.

Významný rozmach kryptoměn přináší nové výzvy rovněž pro odborníky v oboru insolvencí. Od identifikace kryptoměn v majetku dlužníků až po jejich prodej za účelem vypořádání závazků dlužníka čeká na insolvenční správce mnoho v současnosti ještě nedostatečně popsaných postupů, které mohou mít zásadní vliv na výši uspokojení věřitelů. Správci budou muset proniknout do oboru, který je dobře znám pouze úzké komunitě expertů, a řešit problémy s dohledáváním kryptoměn, šetřením možných kryptoměnových podvodů a tunelování majetku dlužníka, zjišťování účetní a tržní hodnoty kryptoměn, nejvýhodnějšího momentu prodeje nebo organizace prodejního procesu.

První insolvence české firmy aktivní na poli kryptoměn

První insolvence související s kryptoměnami v České republice se udála v září 2018, kdy Městský soud v Praze rozhodl o zahájení insolvenčního řízení s firmou Cryptelo. Tento český technologický start-up měl podle svého vyjádření získat v lednu 2018 od investorů několik desítek milionů korun za prodej 25 milionů tokenů vlastní virtuální měny nazvané CRL . Kryptoměna CRL byla založena na základě kryptoměny ethereum (ETH). Insolvenční návrh na Cryptelo podal podnikatel, za kterým podle informací společnosti Cryptelo stojí její bývalý společník (na trhu přezdívaný „král losovaček“, s ohledem na využívání podezřelého softwaru na losování vítězů veřejných soutěží na stavební zakázky v minulosti). Do dnešního dne nebylo soudem rozhodnuto o úpadku. Bez ohledu na to, zda se jedná pouze o šikanózní návrh nebo zda je plně opodstatněný, pro insolvenčního správce start-upu Cryptelo vyplynou povinnosti, týkající se identifikace digitálních aktiv v majetku, například stanovení počtu vydaných tokenů měny CRL, stanovení ceny jejich prodeje a objemu získaných zdrojů v rámci prodeje emise.

Co je kryptoměna? Jde o měnu, nebo o majetek?

Před samotným popisem hlavních aspektů kryptoměn v insolvencích si připomeňme základní informace, co tyto digitální prostředky vlastně představují. Kryptoměn bylo vytvořeno již přes 4 000, ale mnoho z nich již zaniklo. Mezi ty nejpopulárnější patří bitcoin (BTC), litecoin (LTC), ripple (XRP) nebo ethereum (ETH). Nejznámější kryptoměnou je bitcoin. Je to digitální měna, za kterou nestojí žádný stát ani regulátor. Bitcoinové transakce probíhají na síti peer-to-peer uzlů a zapisují se do veřejné knihy transakcí, která se nazývá blockchain. Bitcoiny jsou uloženy v softwarové peněžence, kde je bezpečně uložen soukromý klíč k podepisování transakcí s bitcoiny a také adresa, která slouží k posílání a přijímání bitcoinů.
Ze stanovisek ČNB a Ministerstva financí ČR vyplývá, že kryptoměny nelze považovat za měnu, elektronické peníze ani za pohledávku . Pro účely insolvenčního řízení jde o důležité sdělení, že jsou kryptoměny považovány za digitální aktivum. Lze s nimi nakládat podobně jako třeba se stravenkami. Zjednodušeně můžeme říci, že je lze za peníze nakoupit, lze je držet a také za peníze prodat. Kryptoměny mohou držet fyzické i právnické osoby.

Rizika spojená s držením a emisemi kryptoměn

S investicemi do kryptoměn, jejich vlastnictvím a případně s jejich emisemi je pro jejich držitele spojeno mnoho rizik. Mezi nejznámější patří například následující:

  • Podvody spojené s firemními emisemi kryptoměn

    V případě společnosti Cryptelo se jednalo o firmu, která vydala kryptoměnu CRL za účelem svého financování a dalšího rozvoje svých služeb. Avšak emise kryptoměn mohou probíhat také za účelem podvodů a obohacení, jak bylo zdokumentováno v Čechách i ve světě (viz například fiktivní emise kryptoměny „ycoin“ v ČR nebo kauzy „benebit“ a „Bitconnect Coin“ ve světě). Podle Wall Street Journal mohou existovat stovky podvodných emisí kryptoměn s předpokládanou škodou v řádu stovek milionů dolarů .

  • Využití kryptoměn za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti

    Praní špinavých peněz pomocí kryptoměn může být uskutečněno vícero způsoby. Například pachatelé využívají bílé koně, kterým odešlou své kryptoměny, získané z nelegálních činností, bílí koně je prodají na kryptoměnové burze a následně si peníze odešlou na vlastní bankovní účet. Tyto prostředky pak vyberou v místní měně a hotovost odevzdají původním majitelům kryptoměn.
    Rychle rostoucím problémem je praní špinavých peněz zneužíváním firemních emisí kryptoměn. Pachatelé-investoři vloží své špinavé peníze do zakoupení tokenů nové kryptoměny, následně emitent tyto kryptoměny prodá za standardní známé kryptoměny, jako je bitcoin nebo ethereum, a tyto pak prodá na burze za „čisté“ peníze.

  • Ponziho schéma – emise kryptoměn

    Firma založená za účelem podvodu vydá vlastní kryptoměnu a důvěřivým investorům naslibuje vysoký profit z obchodu s bitcoinem. Zisky následně vyplácí na základě Ponziho schématu, tj. z peněz nových klientů vyplácí zisk předcházejícím klientům. Následně pak její ovládající osoba zmizí a svůj byznys jednoduše ukončí (viz například případy Plexcoin , ).

  • Vyvádění prostředků z majetku dlužníka před úpadkem

    Moderní technologie se běžně využívají i při vyvádění majetku z firem před zahájením insolvenčního řízení a následného maskování tohoto vyvádění v účetnictví. Výjimkou není ani zneužívání kryptoměn pro účely vyvádění prostředků. Úpadci pak stačí najít tu správnou kryptoměnu, kde se složitě dohledávají transakce, nebo případně zamaskovat transakční historii a investováním finančních prostředků úpadce do této měny pak tento majetek skrýt před věřiteli.
    Dalším příkladem je vyvedení prostředků využitím skokových vývojů cen kryptoměn a pořízení kryptoměn za nevýhodnou (vysokou) cenu od osoby jednající v koluzi. Vzhledem k velké fluktuaci kurzů kryptoměn je možné, že se jejich cena výrazně zhodnotila nebo naopak propadla, což může sloužit jako zástěrka pro obhájení nevýhodné ceny při pořízení. Insolvenční správce tak bude mít složitou úlohu prokazovat, zda investicí do kryptoměny za vysokou cenu nedošlo k získání bezcenného digitálního aktiva a zda nedošlo k úmyslné škodě pro úpadce.

Jakým způsobem firma může získat kryptoměny?

Firma se může rozhodnout, že své peníze uloží na nějakou dobu do kryptoměn s nadějí, že se tím zhodnotí. K nákupu může dojít například tak, že navštíví nějakou směnárnu, kde lze kryptoměny nakoupit, nebo se zaregistruje na elektronické burze kryptoměn, tam pošle peníze a poté nakoupí kryptoměny obdobně, jako to probíhá například při nákupu akcií.
Dalším způsobem je přijímání kryptoměn za své služby a zboží. V České republice existují například restaurace, obchody s elektronikou i benzinové pumpy, které kryptoměny přijímají. Zrovna tak jsou firmy, které kryptoměny používají pro platby dodavatelům.
Méně obvyklým způsobem může být těžba kryptoměn nebo emise vlastní kryptoměny. To je způsob, který využívají start-upy. Investorům nabídnou svou vlastní kryptoměnu k nákupu, a pokud se start-upu daří, hodnota kryptoměny roste. Dalším způsobem získání může být například zástava – firma přijme do zástavy kryptoměnu proti nějakému jinému plnění, nedojde ke splacení a firmě zůstane zástava. Pokud již firma kryptoměny drží, znamená to, že disponuje tajným klíčem, který slouží k autorizaci transakcí s kryptoměnou. Laicky lze říci, že kryptoměny lze držet v nějakém programu na počítači nebo v mobilním telefonu, ve speciálním zařízení, jako je Trezor nebo Ledger Nano nebo u poskytovatele webové služby.

Jak identifikovat kryptoměny v majetku?

Identifikování kryptoměn v majetku úpadců může být velice komplikované. V některých případech může jít o relativně jednoduchý postup, v rámci kterého správce zjistí, že firma inzeruje příjem plateb za své služby v kryptoměně nebo majitelé a vedení spolupracují a tuto skutečnost nezatají. Pokud to není zjevné, je třeba se soustředit na okamžik nabytí nebo prodeje a bude dobré začít v účetnictví. Vzhledem k možné kreativitě firemních účetních bude nevyhnutelné detailně prozkoumat veškeré syntetické i analytické účty za účelem nalezení nejen konkrétních účtů vyhrazených pro kryptoměny, ale rovněž dalších stop jako třeba názvů jednotlivých transakcí v účetním deníku, zda neobsahují odkazy na obchody s kryptoměnami, protistrany a popisy jednotlivých závazků a pohledávek.
Pokud bude hledání neúspěšné, ještě to neznamená, že firma žádné kryptoměny nedrží. Spíše to indikuje, že je nechce držet transparentně. Další postupy k identifikaci jsou již složitější a často je provádějí forenzní specialisté. Jedním z nich je analýza veškerých bankovních transakcí a identifikace účtů odchozích plateb společnostem, které se směnou kryptoměn zabývají. Může se jednat o české společnosti – například Simple Coin, ale častěji o zahraniční subjekty – například Bitstamp, Coinbase, Bitfinex a mnoho dalších.
Dalším postupem je forenzní analýza firemních osobních počítačů, mobilních telefonů a tabletů. Cílem je odhalení indicií, že firma v minulosti kryptoměnami disponovala. Hledají se adresy pro příjem kryptoměn zmíněné v elektronické komunikaci, přítomnost aplikací pro správu kryptoměn, historie prohlížení webu s častými návštěvami kryptoburz nebo třeba uložené privátní klíče k peněženkám s kryptoměnami.
Jednou z posledních možností je oslovit firmy, které se specializují na analýzu kryptoměnových transakcí a ztotožnění kryptoměnových účtů s osobami a společnostmi (například společnosti Chainalysis nebo Elliptic). Většina kryptoměn je navržena tak, aby její uživatelé zůstali anonymní. Protože je však anonymita v rozporu s regulacemi proti praní špinavých peněz, burzy a obchodníci s kryptoměnami v EU a USA uživatele ztotožňují obdobně jako banky při založení účtu.

Jak kryptoměny prodat

V rámci zpeněžování majetkové podstaty úpadce, který vlastní nějaké tokeny kryptoměn, bude insolvenční správce pravděpodobně vystaven možným obtížím. Prodat kryptoměny lze pouze tehdy, pokud máme k dispozici soukromý klíč, který je zpravidla chráněn např. heslem, ověřovací SMS nebo dalšími způsoby. Heslo může například vypadat jako 12 běžných slov v angličtině, která mohou být vytištěna na papíře a uložena v trezoru, nebo se jedná o elektronický soubor uložený na flashdisku nebo někde v cloudu. Bez klíče s kryptoměnou manipulovat nelze. Pokud insolvenční správce klíč nedostane nebo nenalezne, je nezbytná součinnost někoho, kdo tento elektronický klíč má k dispozici. Jednou z možností, jak se insolvenční správce může dostat ke kontrole nad on-line kryptoměnovou peněženkou, je převzetí disponentských práv k účtu firmy na burze registrované v EU (například Bitstamp). U jiných burz lze součinnost ale očekávat pouze výjimečně.

Pokud prodeji nic nebrání, jde pouze o technickou záležitost. Insolvenční správce si zvolí způsob prodeje – uspořádání dražby nebo prodej přes renomovanou společnost (ideálně českou), která se směnou kryptoměn zabývá. Existují elektronické burzy, na kterých lze získat velmi výhodný kurz, ale také existuje riziko, že o veškeré kryptoměny prodávající přijde. Burzy totiž můžou být vykradené nebo zkrachují. Prodej dražbou například použila americká FBI při prodeji kryptoměn zabavených v případu ilegálního elektronického tržiště Silk Road.

Konkursní noviny, http://www.kn.cz/

Kde hledat příznaky vlastnictví kryptoměn:

Interní firemní data

  • Identifikace příznaků vlastnictví v účetním deníku a fakturaci
  • Identifikace bankovních převodů s firmami obchodujícími s kryptoměnami

Veřejné informace

  • Zjištění, zda úpadce inzeroval přijímání tržeb v kryptoměnách
  • Identifikace firem prodávajících vlastní kryptoměnu
  • Internetová aktivita klíčových osob dlužníka v souvislosti s kryptoměnami

Forenzní analýza firemních osobních počítačů, mobilních telefonů a tabletů

  • Identifikace příznaků komunikace, správy, aplikací, monitoringu kryptoměn

Žádost o součinnost kryptoměnových burz a obchodníků s kryptoměnami

Oslovení firem, které se specializují na analýzu kryptoměnových transakcí

surveilligence-223-web-450x350px-g-imgs-graph-d6a6e32a3903856294ad3337a2f2fe18