Insolvence a nekalé jednání emitentů podnikových dluhopisů v ČR v období 2013 až 2023
19. 2. 2024 - / Průzkumy
Základní zjištění vyplývající z analýzy dluhopisů v České republice vydaných v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2023 jsou následující:
- Od roku 2012, kdy Česká národní banka spolu s ministerstvem financí ČR rozvolnila podmínky pro emisi dluhopisů, zažil kapitálový trh v České republice velký rozmach emitovaných podnikových dluhopisů. Nejvýznamnější nárůst lze pozorovat u tzv. podlimitních dluhopisů do 1 milionu eur.
- V roce 2023 emitovaly společnosti dluhopisy v souhrnné výši 96,2 mld. Kč (z toho 88,1 mld. Kč nadlimitních a 8,1 mld. Kč podlimitních emisí), tedy nejvíce od začátku sledovaného období (v roce 2013).
- V roce 2023 bylo emitováno 1 019 emisí podnikových dluhopisů, z toho 511 nadlimitních a 508 podlimitních. Prudký nárůst počtu emisí, který probíhal až do roku 2022 (ve kterém bylo vydáno celkem 1 009 emisí), se tak v roce 2023 zastavil.
- V posledních dvou letech vzrostl podíl objemu podlimitních dluhopisů na celkovém objemu emitovaných dluhopisů. Zatímco v období od 2013 do 2021 představovaly podlimitní dluhopisy 4,9 % z celkové částky emitovaných dluhopisů, v období od 2022 do 2023 to bylo již 9,1 % z celkové částky dluhopisů.
- Ve sledovaném období let 2013 až 2023 bylo emitováno celkem 4 886 emisí podnikových dluhopisů v souhrnné výši 634,0 mld. Kč, které byly vydány 1 623 emitenty, z toho 2 523 nadlimitních emisí ve výši 594,9 mld. Kč (93,8 % z celkové částky emitovaných dluhopisů), průměrná částka emise ve výši 235,8 mil. Kč, 2 363 podlimitních emisí ve výši 39,2 mld. Kč (6,2 % z celkové částky emitovaných dluhopisů), průměrná částka emise ve výši 16,6 mil. Kč.
- Na trhu podnikových dluhopisů v ČR jsou velmi časté krátkodobé emise. Až 45 % z celkového počtu emitovaných podnikových dluhopisů bylo vydáno se splatností do tří let (z toho 7 % bylo splatných do jednoho roku) a 36 % z celkového počtu dluhopisů se splatnosti tři až pět let. Pouze 12 % z celkového počtu dluhopisů bylo emitováno na období delší než pět let.
- Ve sledovaném období nabízely podlimitní emise v průměru o 0,9 p. b. vyšší roční úrokovou sazbu (8,2 %) než emise nadlimitní (7,3 %). V letech 2021 až 2023 došlo k prudkému růstu průměrné úrokové sazby o 3,4 p. b. ze 6,7 % v roce 2021 na 10,1 % v roce 2023.
- Celkem skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří vydali emise v souhrnné výši 19,24 mld. Kč.
- Celkem 50 emitentů v insolvenci vydalo nadlimitní emise v souhrnné výši 17,31 mld. Kč, 75 emitentů v insolvenci vydalo podlimitní emise v souhrnné výši 1,93 mld. Kč.
- V insolvenci skončil v průměru každý třináctý emitent (7,7 %), který vydal dluhopisy v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2023. Podíl emitentů, kteří skončili v insolvenci je u podlimitních (7,6 %) a nadlimitních (7,8 %) emitentů zhruba stejný. Avšak podlimitní emise končily v insolvenci častěji než emise nadlimitní. V insolvenci skončilo 7,2 % podlimitních emisí a 6,0 % nadlimitních emisí vydaných od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2023 emitenty, se kterými bylo do 31. 12. 2023 zahájeno insolvenční řízení.
- Problémoví emitenti končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina emitentů v úpadku skončila v insolvenci do tří let po první emisi svých dluhopisů (jedna čtvrtina pak skončila do dvou let). Celkem 10 emitentů skončilo v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 19 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 28 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise.
- Až polovina emitentů vůbec nepublikovala své finanční výkazy ve sbírce listin za období, které předcházelo datu první emise dluhopisů. Do jednoho roku před emisí publikovala necelá pětina emitentů, do dvou let roku od data emise další pětina emitentů. Tento výsledek poskytuje tristní obrázek o transparentnosti emitentů a o naivitě investorů, kteří investovali své prostředky do společností, o kterých nemohli mít dostatečné informace.
- Mezi nejvýznamnější identifikovaná rizika patří kreditní riziko, tj. riziko nesplacení vložených prostředků investorů emitenty, a riziko podvodného jednání emitentů. Kromě neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu jsme identifikovali následující druhy nekalého jednání: Ponziho schéma (tzv. letadlo), podvod, zkreslování informací o hospodaření a skutečné osobě emitenta, nafukování hodnoty majetku emitenta, tunelování majetku úpadce.