Insolvence a nekalé jednání emitentů podnikových dluhopisů v ČR v období 2013 až 2025

30. 3. 2026 - Surveilligence / Průzkumy

Tato studie „Rizikové podnikové dluhopisy v České republice: Insolvence a nekalé jednání emitentů podnikových dluhopisů vydaných v České republice v letech 2013 až 2025“ navazuje na její třetí vydání z dubna 2025. Základní zjištění, která vyplývají z analýzy podnikových dluhopisů v České republice vydaných v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2025, jsou následující:

Velikost trhu podnikových dluhopisů:

• Od roku 2012, kdy Česká národní banka spolu s ministerstvem financí rozvolnila podmínky pro emisi dluhopisů, zažil kapitálový trh v České republice velký rozmach emitovaných podnikových dluhopisů. Mezi lety 2013 a 2025 vzrostl objem emitovaných podnikových dluhopisů z 15,6 mld. Kč na 145,1 mld. Kč za rok.
• V roce 2025 emitovaly společnosti dluhopisy v souhrnné výši 145,1 mld. Kč (z toho 136,4 mld. Kč nadlimitních a 8,7 mld. Kč podlimitních emisí), tedy nejvíce od začátku sledovaného období v roce 2013. V roce 2025 bylo emitováno o 25,6 mld. Kč více podnikových dluhopisů než v roce 2024 (119,5 mld. Kč).
• V roce 2025 bylo emitováno 1 064 emisí podnikových dluhopisů, z toho 541 nadlimitních a 523 podlimitních. Prudký nárůst počtu emisí, který probíhal až do roku 2022 (ve kterém bylo vydáno celkem 1 009 emisí), se tak v letech 2023 až 2025 stabilizoval.
• Celková částka podlimitních dluhopisů tvoří 6,2 % z celkové částky emitovaných dluhopisů ve sledovaném období 2013 až 2025. Podíl podlimitních dluhopisů se téměř zdvojnásobil ze 4,0 % v období od 2013 do 2020 na 7,8 % v období od roku 2021 do 2025.
• Ve sledovaném období let 2013 až 2025 bylo emitováno celkem 6 997 emisí podnikových dluhopisů v souhrnné výši 899,09 mld. Kč, které byly vydány 2 138 emitenty, z toho: 3 605 nadlimitních emisí ve výši 842,97 mld. Kč (93,8 % z celkové částky emitovaných dluhopisů), průměrná částka emise byla ve výši 233,8 mil. Kč, a 3 392 podlimitních emisí ve výši 56,17 mld. Kč (6,2 % z celkové částky emitovaných dluhopisů), průměrná částka emise byla ve výši 16,5 mil. Kč.
• Na trhu podnikových dluhopisů v ČR jsou velmi časté krátkodobé emise. Až 53 % z celkového počtu emitovaných podnikových dluhopisů bylo vydáno se splatností do tří let. Pouze 11 % dluhopisů bylo emitováno na období delší než pět let.
• Ve sledovaném období nabízely podlimitní emise v průměru o 1 p. b. vyšší roční úrokovou sazbu (8,4 % p. a.) než emise nadlimitní (7,3 % p. a.). Po růstu průměrných sazeb v letech 2022 a 2023 došlo v roce 2024 k opětovnému snížení úrokových sazeb z 10,2 % na 8,9 % u podlimitních a z 9,8 % na 7,5 % u nadlimitních dluhopisů. V roce 2025 podlimitní sazby mírně vzrostly na 9,2 %, zatímco nadlimitní mírně poklesly na 7,3 %, přičemž rozdíl mezi průměrnými sazbami se rozšířil na 1,9 p. b.
• Zatímco v letech 2013 až 2017 převažovaly emise dluhopisů bez možnosti veřejné nabídky, od roku 2018 došlo ke změně tohoto poměru a převažovaly emise s možností veřejné nabídky. Od roku 2020 objem emisí s možností veřejné nabídky každoročně rostl až na 106 mld. Kč v roce 2025 (73 % celkového objemu).

Statistiky emitentů podnikových dluhopisů v insolvenci:

• V roce 2025 bylo zahájeno insolvenční řízení se 60 emitenty dluhopisů, kteří emitovali dluhopisy v rekordním objemu 31,7 mld. Kč, což představuje více než pětinásobek objemu oproti roku 2024. Objem dluhopisů s emitenty v insolvenci je tak nejvyšší od roku 2013. Za strmým nárůstem stojí zejména pády velkých skupin SOLEK, RSBC a GEEN. Z uvedeného objemu 31,7 mld. Kč měly dluhopisy ve výši 21,3 mld. Kč splatnost v roce 2024 nebo později, a je tedy vysoce pravděpodobné, že nebudou splaceny v plné výši.
• V roce 2025 vstoupilo státní zastupitelství do osmi insolvenčních řízení. U osmi emitentů v insolvenčních řízeních byly podány žaloby, které indikovaly vyvádění majetku ze společností emitentů.
• V období od roku 2013 do roku 2025 skončilo v insolvenci 259 emitentů, kteří vydali emise v souhrnné výši 56,95 mld. Kč. Z toho 69 emitentů, kteří vydali alespoň jednu nadlimitní emisi, emitovalo dluhopisy v souhrnné výši 51,28 mld. Kč a 190 emitentů, kteří vydali výhradně podlimitní emise, emitovalo dluhopisy v souhrnné výši 5,67 mld. Kč.
• V insolvenci skončil v průměru každý osmý emitent (12,11 % z celkového počtu), který vydal dluhopisy v období let 2013 až 2025. Podíl emitentů v insolvenci, kteří vydali podlimitní emise, je 14,57 % a je tak významně vyšší než podíl emitentů v insolvenci ve výši 8,27 %, kteří vydali nadlimitní emise.
• Jednotliví emitenti mohli vydat více emisí dluhopisů. V insolvenci skončilo 14,5 % podlimitních emisí a 13,3 % nadlimitních emisí vydaných v letech 2013 až 2025 emitenty, se kterými bylo do 31. 12. 2025 zahájeno insolvenční řízení.
• Z celkového objemu 842,97 mld. Kč emitovaných nadlimitních dluhopisů bylo 5,7 % (47,7 mld. Kč) vydáno emitenty, kteří do 31. 12. 2025 skončili v insolvenci. Z celkového objemu podlimitních dluhopisů ve výši 56,1 mld. Kč vydali 16,5 % (9,2 mld. Kč) emitenti, kteří do 31. 12. 2025 skončili v insolvenci. Z uvedených zjištění vyplývá, že podlimitní dluhopisy jsou významně rizikovější než dluhopisy nadlimitní, nicméně celkový objem nadlimitních dluhopisů v insolvenci je vyšší.
• Problémoví emitenti končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina emitentů v úpadku skončila v insolvenci do tří let po první emisi svých dluhopisů a 81 % do pěti let po první emisi. Celkem 15 emitentů skončilo v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 33 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 63 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise.
• Jeden emitent-dlužník byl zapsán do obchodního rejstříku méně než jeden rok před zahájením insolvenčního řízení (společnost Clever Monitor Financials a.s.). Více než jeden rok a méně než čtyři roky existovala třetina emitentů v insolvenci. Čtvrtina emitentů skončila v insolvenci v období vyšším než 10 let.
• Více než polovina emitentů (58 %) vůbec nepublikovala své finanční výkazy ve sbírce listin za období, které předcházelo datu první emise dluhopisů. Do jednoho roku před emisí publikovala pětina emitentů, do dvou let od data emise dalších 16 %. Tento výsledek poskytuje tristní obraz o transparentnosti emitentů a o naivitě investorů, kteří investovali své prostředky do společností, o kterých nemohli mít dostatečné informace.
• Vyšší nabízený úrok zůstává varovným signálem, avšak jeho vypovídací hodnota se snižuje. Emitenti, kteří skončili v insolvenci, nabízeli v době vydání emisí úrokové sazby maximálně o 1,16 p. b. vyšší než ostatní – tento rozdíl je výrazně nižší, než jaký byl zaznamenán v předchozích vydáních studie. Vysoký úrok tedy není jediným ani spolehlivým ukazatelem rizikovosti emitenta.
• Emise podlimitních podnikových dluhopisů je spojena s vysokými náklady – až třetina získané částky z emise zejména krátkodobých dluhopisů v prvním roce není využita na investiční záměr, ale je spotřebována na administraci emise a úrokové závazky emitenta.

Temná zóna emitentů podnikových dluhopisů:

Mezi nejvýznamnější identifikovaná rizika patří kreditní riziko, tj. riziko nesplacení vložených prostředků investorů emitenty, a riziko podvodného jednání emitentů. Kromě neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu jsme identifikovali následující druhy nekalého jednání:

• Ponziho schéma (tzv. letadlo) – schéma, ve kterém emitent slibuje k nalákání investorů vysoké úroky a investor svěřuje emitentovi peníze za účelem jejich zúročení. Tyto získané prostředky však emitent neinvestuje, ale používá je na výplatu závazků (úroků nebo nominálu investic) za předešlými investory. Tento systém však funguje pouze do té doby, dokud přicházejí noví investoři, kteří vkládají nové prostředky. Když už emitentovi nezbydou žádné peníze na vyplácení závazků, zkrachuje.
• Podvod – emitent v čase vydání dluhopisů již věděl, že je nebude schopen splatit. Část z prověřovaných emitentů tvořily již od počátku právnické osoby, které byly založeny s cílem získat co nejjednodušeji peněžní prostředky od důvěřivých investorů podvodným způsobem, následně prostředky rychle vyvést do rukou ovládajících osob emitenta a společnosti jako prázdné skořápky zlikvidovat v insolvenčním řízení.
• Zkreslování informací o hospodaření a skutečné osobě emitenta – emitent uváděl nepravdivé a zkreslené informace o skutečné právnické osobě emitenta, která byla pouze nastrčenou účelovou společností a která měla pod jménem renomované existující společnosti načerpat prostředky z emise. Emitent uváděl nepravdivé a zkreslené informace v médiích, prospektu nebo v emisních podmínkách, případně se informace poskytované konkrétním investorům významně lišily od oficiálních informací.
• Nafukování hodnoty majetku emitenta – emitent nadhodnocoval svůj majetek, aby vypadal před investory stabilněji, než ve skutečnosti byl. Rovněž na základě zkreslené hodnoty majetku mohl získávat nové financování a dále se zadlužovat.
• Nabídka fiktivních emisí na cizí jméno pomocí podvodné dluhopisové platformy – pachatelé vytvořili fiktivní advokátní kancelář, podvodnou dluhopisovou platformu a založili síť propojených společností přes které nabízeli emise jménem jiných firem bez souhlasu jejich skutečných jednatelů či společníků. Investoři následně uzavírali smlouvy a posílali peníze na účet pachatelům, bez vědomí poškozených firem, na jejichž jméno byly dluhopisy emitovány.
• Tunelování majetku úpadce – vyvádění prostředků z majetku úpadce jejími ovládající osobami. Identifikovali jsme desítky schémat vyvádění majetku ze společností emitentů krátce po získání prostředků z emise, případně v období, kdy se emitent dostal do úpadkového stavu.

Doporučení k prevenci:

Každý investor, který zamýšlí investovat do rizikových dluhopisů, by měl věnovat čas a prostředky na důkladné prověření společnosti emitenta, fyzických osob ovládajících právnickou osobu emitenta, samotné emise a prodejce emise.
Na datech z této studie lze ilustrovat rozsah rizika, kterému investoři do podnikových dluhopisů v ČR čelí:

• Investor, který by v průběhu sledovaného období (od roku 2013 do roku 2025) rovnoměrně rozložil investici shodné částky mezi všechny emitenty na trhu, by měl v portfoliu 12,1 % hodnoty portfolia v dluhopisech emitentů, kteří skončili v insolvenci.
• Při nákupu váženém podle objemu emisí, tedy více prostředků do větších emisí a méně do menších, by stejný investor držel 6,3 % hodnoty portfolia v dluhopisech emitentů, kteří skončili v insolvenci.
  Tato čísla jasně ukazují, že riziko ztráty investice je na českém trhu podnikových dluhopisů velmi reálné a že schopnost rozlišit kvalitního emitenta od problematického má přímý dopad na výsledek investice. Na základě našich zkušeností v oblasti prověřování fyzických a právnických osob jsme pro potenciální investory připravili několik desítek doporučení na ochranu a prevenci před podvodníky z řad emitentů. Celý seznam doporučení je uveden v kapitole „Doporučení pro věřitele a investory“.