Případ č. 2: Vyvedení nemovitostí

29. 10. 2019 - Surveilligence / Seriál o tunelování

Seriál o vyvádění majetku firem

Každý týden na příkladech z praxe zveřejňujeme zajímavé případy vyvádění majetku z firem. Dnešní případ je zajímavý způsobem vyvedení majetku proměnou nemovitostí na pohledávku a jejím umělým znehodnocením.

Případ 2: Vyvedení majetku proměnou nemovitostí na pohledávku a jejím umělým znehodnocením

Zneužívání informací v obchodním styku a podvodu se podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové 4 T 4/2008 ze dne 30. 9. 2009 dopustil podnikatel, který jako jediný společník dvou vzájemně propojených společností prováděl finanční operace na úkor jedné z nich.

Obviněný provozoval čerpací stanici. Jeho společnost A se v roce 1995 dostala do nepříznivé finanční situace. Obviněný to podle rozsudku věděl, ale přesto dál odebíral pohonné hmoty z rafinerie, které nakonec nezaplatil ve výši 393.988 Kč. Ještě předtím ale ze svojí zadlužené společnosti stihl vyvést majetek, o který by mohl kvůli dluhům přijít v exekuci nebo konkurzem.

Na podzim roku 1997 převedl podle rozsudku ze zadlužené společnosti A na jinou svoji společnost B čerpací stanici. Dohodnutou kupní cenu 15.900.510 Kč ale společnost B společnosti A nikdy nezaplatila. Obviněný dále vyvedl ze společnosti A pozemky. Za cenu 8.334.000 Kč je převedl na společnost C, která za ně společnosti A rovněž nezaplatila. Společnost C sice nebyla s pachatelem spřízněná, ale jak ukázaly následující události, jednala s obviněným podnikatelem ve shodě.

Společnost A vzniklou pohledávku za společností C ve výši 8.334.000 Kč postoupila společnosti B za velmi nízkou cenu 488.400 Kč. Společnost B tuto pohledávku zanedlouho na společnosti C vymohla v plné výši.

Soud jednání obviněného popsal následovně: „Obviněný v podstatě vyváděl majetek s dluhy zatížené společnosti A do společnosti B, se záměrem získat neoprávněný prospěch, k čemuž využil svého jednatelského postavení v obou subjektech, které jinak měly stejný předmět činnosti, a sjednal smlouvu na úkor jednoho a ve prospěch druhého ze zainteresovaných podnikatelských subjektů.” Po úmyslném odčerpání aktiv ve výši 24,5 mil. Kč převedl společnost A, ve které zůstaly pouze dluhy, na třetí osobu, která tuto společnost dovedla k likvidaci.

Za podvod a zneužití informací v obchodním styku dostal obviněný u odvolacího Vrchního soudu v Praze v roce 2010 dvouletou podmínku a zákaz podnikání s pohonnými hmotami na pět let. Obě jeho společnosti, které v tomto případu figurovaly jsou dnes v likvidaci.

CHRONOLOGIE PŘÍPADU

  • 1995 Společnost A (dlužník) není schopná platit dluhy, přesto dál podniká.
  • 18.9.1997 Společnost A převádí své nemovitosti na společnost C, která je neuhradí.
  • 22.12.1997 Společnost A převádí čerpací stanici na spřízněnou společnost B, která jí neuhradí.
  • 31.12.1997 Společnost A postupuje na spřízněnou společnost B pohledávku za společností C.
  • 1998 Společnost C uhradí společnosti B pohledávku v plné výši.
  • 9.1.1998 Společnost A je bez majetku a s dluhy převedena na další osobou.
  • 10.1.1998 Jednatel společnosti A pokračuje v podnikání se společností B.
  • 20.4.2010 Jednatel společnosti B je odsouzen za „tunelování” společnosti A.

Zdroje:

Schéma: proměna nemovitostí na pohledávku a její umělé znehodnocení
Maskování: postoupení pohledávky spřízněné společnosti za zlomek hodnoty pohledávky

obr-cda81edbadf02aa400a9557916832b4a