Tento případ představuje schéma vyvádění v oblasti autorských práv a výnosů z duševního vlastnictví prostřednictvím simulovaných právních úkonů bez získání protiplnění. Autor účetního softwaru distribuoval na základě licenční smlouvy tento software uživatelům přes společnost, ve které byl 50 % společníkem. V roce 2012 však pan Marek, druhý společník a jediný jednatel, bez vědomí autora a bez souhlasu valné hromady vypověděl licenční smlouvu a současně uzavřel se spřízněnou společností smlouvu o sdružení. Tato smlouva byla formálně prezentována jako spolupráce, avšak ve skutečnosti zakryla převod databází uživatelů, znalostních struktur a výnosů z prodeje softwaru na spřízněnou společnost. Po rozpuštění sdružení uvedla spřízněna společnost identický produkt s minimálními úpravami a pokračovala v jeho distribuci a vystavování faktur původní klientské báze. Tím došlo k neoprávněnému vyvedení výnosů mimo společnost původního autora programu, pana Karla, bez přiměřeného protiplnění. Společnost tak přišla o klíčový majetek a zdroj příjmů, což vedlo k jejímu úpadku a následnému prohlášení konkurzu.
Krátce před zahájením insolvenčního řízení uzavřel úpadce se svým dlužníkem (dodavatelem služeb) dohodu o novaci a narovnání, kterou se zbavil své bonitní pohledávky (z titulu uhrazení smluvních pokut a náhrady škod) ve výši 114,1 mil. Kč, a to jak jejím částečným prominutím ve výši 105,8 mil. Kč, tak částečným překlopením do neurčitého budoucího plnění ve výši 8,3 mil. Kč (formou budoucích slev nebo zakázek). Úpadce tak přišel o hodnotný majetek ve výši 114,1 mil. Kč bez získání jakéhokoli protiplnění.
Úpadce v období pouhého měsíce před zahájením insolvenčního řízení prominul svému dodavateli pokutu z prodlení tím, že dodavateli zpětně prodloužil termíny dodání, aniž by za to získal jakékoli protiplnění. Dodavatel byl dle platné smlouvy o dílo v prodlení se zhotovením díla, za což byl povinen zaplatit úpadci smluvní pokutu ve výši 19 mil. Kč. Uzavřením dodatku ke smlouvě o dílo úpadce zpětně prodloužil termíny dodání, dodavatel již nebyl se zhotovením v prodlení a nebyl smluvní pokutu povinen uhradit, čímž došlo ke zkrácení možnosti uspokojit pohledávky ostatních věřitelů.
Na základě ústní dohody o převodu závodu došlo k vyvedení know-how a klientské báze, klíčové součásti majetku úpadce, na jednoho z jeho věřitelů, a to bez získání jakéhokoli protiplnění. Úpadce a pronajímatel se dohodli na vzájemné spolupráci při provozu závodu úpadce s možností pozdějšího převodu závodu na pronajímatele za 2 mil. Kč. Na základě této ústní dohody převedl úpadce svou klientskou bázi a veškerou obchodní komunikaci na pronajímatele, který měl zajišťovat odbyt výroby úpadce. Po získání závodu pronajímatel porušil ústní dohodu snížením a následným zastavením plateb úpadci, který se tak dostal do platební neschopnosti. Pronajímatel tak získal klíčové součásti závodu a zaměstnance úpadce bez poskytnutí jakéhokoli plnění.
Za účelem zvýhodnění vlastního předsedy představenstva proti ostatním věřitelům vyvedl úpadce ze svého majetku pohledávku ve výši 40 mil. Kč za spřízněnou společností, a to bez získání reálného protiplnění. Jediným společníkem spřízněné společnosti a předsedou představenstva úpadce byla v té době stejná osoba. Pohledávka za spřízněnou společností byla postoupena na tuto osobu blízkou pouze měsíc před podáním insolvenčního návrhu. Cena za postoupení představovala méně než 40 % hodnoty pohledávky a její vypořádání bylo uskutečněno zápočtem s promlčenými závazky úpadce. Osoba blízká následně využila postoupenou pohledávku k navýšení základního kapitálu v jí ovládané spřízněné společnosti. Úpadce tak přišel o celou pohledávku v hodnotě 40 mil. Kč bez získání jakéhokoliv protiplnění.
Za účelem vyhnutí se povinnosti úpadce uhradit věřitelům jejich pohledávky vyvedl akcionář úpadce svůj celý majetek a vložil jej jako nepeněžitý vklad ve výši 135 mil. Kč do nově založené dceřiné společnosti. Následně prodal celý obchodní podíl v této společnosti za nevýhodných podmínek – za nižší cenu, než bylo ocenění majetku a bez získání reálné úhrady za prodej. Část ceny byla započtena se závazky úpadce, část byla převedena na půjčku dlužníka za spřízněnou společností a část byla místo bankovního účtu dlužníka uhrazena na soukromý účet člena představenstva úpadce. Úpadce přišel jednáním svého představenstva o majetek ve výši 135 mil. Kč bez jakéhokoliv protiplnění.
Za účelem vyhnutí se povinnosti úpadce uhradit věřitelům jejich pohledávky vyvedl jednatel společnosti na svůj osobní účet peněžní prostředky úpadce v souhrnné výši 979.000 Kč, a to bez získání jakéhokoliv protiplnění. Jednatel převedl podíl ve společnosti úpadce na bílého koně, přejmenoval ji a zároveň utlumil její podnikatelskou činnost. Místo ní si založil novou společnost, pojmenoval ji původním obchodním jménem úpadce a přesunul na původní sídlo úpadce. Nadále však využíval internetovou doménu, kontakty, reference a obchodní partnery úpadce za účelem vytvoření zdání, že se jedná o stejnou společnost úpadce, která se těšila dobré pověsti na trhu.
Dlužník ve stavu faktického úpadku vytvořil komplikovanou konstrukci účetních a právních transakcí s cílem vyvést své nemovitosti do nově založené dceřiné společnosti. Dlužník následně přistoupením k fiktivním závazkům spřízněné společnosti bez získání nějakého protiplnění a uzavřením dohod o zápočtu, narovnání a uznání závazku přišel jak o celý podíl v dceřiné společnosti, tak o všechny své nemovitosti do ní vyvedené.
Jediný akcionář úpadce vyvedl ze společnosti na svůj účet peněžní prostředky ve výši 100 mil. Kč, získané z prodeje dceřiné společnosti. Akcionář s dalším členem představenstva úpadce toto vyvedení zamaskovali vytvořením transakční konstrukce, na jejímž základě akcionář úpadce prodal své akcie členovi představenstva a následně pomocí projektu fúze sloučil úpadce se spřízněnou společností. Na získání prostředků na pořízení akcií poskytl úpadce spřízněné společnosti (ovládané akcionářem) půjčku, která ale byla převedena na účet člena představenstva (jednajícího v pozici bílého koně). Ten následně prostředky převedl na účet jediného akcionáře úpadce (z titulu úhrady kupní ceny za akcie úpadce) a zrealizoval projekt fúze úpadce a spřízněné společnosti, čímž měla zaniknout pohledávka úpadce (z titulu poskytnuté půjčky).
