Tento případ představuje schéma vyvádění v oblasti autorských práv a výnosů z duševního vlastnictví prostřednictvím simulovaných právních úkonů bez získání protiplnění. Autor účetního softwaru distribuoval na základě licenční smlouvy tento software uživatelům přes společnost, ve které byl 50 % společníkem. V roce 2012 však pan Marek, druhý společník a jediný jednatel, bez vědomí autora a bez souhlasu valné hromady vypověděl licenční smlouvu a současně uzavřel se spřízněnou společností smlouvu o sdružení. Tato smlouva byla formálně prezentována jako spolupráce, avšak ve skutečnosti zakryla převod databází uživatelů, znalostních struktur a výnosů z prodeje softwaru na spřízněnou společnost. Po rozpuštění sdružení uvedla spřízněna společnost identický produkt s minimálními úpravami a pokračovala v jeho distribuci a vystavování faktur původní klientské báze. Tím došlo k neoprávněnému vyvedení výnosů mimo společnost původního autora programu, pana Karla, bez přiměřeného protiplnění. Společnost tak přišla o klíčový majetek a zdroj příjmů, což vedlo k jejímu úpadku a následnému prohlášení konkurzu.
Společnost úpadce začala v průběhu insolvenčního řízení na základě kupních smluv prodávat spřízněné společnosti ve velkých objemech své skladové zboží v souhrnné výši 27 mil. Kč. Následně spolu kupující a prodávající uzavřely dohodu o uznání dluhu, kterou došlo k posunutí splatnosti neuhrazených kupních cen o čtyři roky a ke stanovení způsobu jejich úhrady formou pravidelných měsíčních splátek. Z celkové pohledávky společnosti úpadce ve výši 27 mil. Kč uhradila kupující spřízněná společnost pouze 2,5 mil. Kč.
Pan Roman, ředitel obchodní společnosti, spolu s panem Zdeňkem, vedoucím zásobování a dopravy, vyvedli ze společnosti peněžní prostředky ve výši 1.455.760 Kč pod záminkou úhrady reálně nedodaného zboží a služeb. Vyvádění kryli tím, že nechali schválit a zaúčtovat 17 fiktivních faktur, přičemž ale poškozená obchodní společnosti ve skutečnosti žádné zboží neobdržela. Pan Roman a Zdeněk fiktivními fakturami vloženými do účetní evidence zároveň zkreslili údaje o stavu hospodaření společnosti. Pan Zdeněk byl uznán vinným z pomoci ke zločinu zpronevěry a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, pan Roman byl odsouzen pro zločin zpronevěry.
Předseda výboru tělovýchovné jednoty svým systematickým a předem naplánovaným jednáním a za součinnosti dalších osob vyvedl v průběhu necelého roku z vlastnictví tělovýchovné jednoty nemovitý majetek (sportovní areál) v hodnotě 57.616.000 Kč. Tento majetek prodal spřízněným developerům za výrazně podhodnocenou cenu 5.800.000 Kč a tělovýchovné jednotě tím působil škodu ve výši 51.816.000 Kč. Předseda výboru byl uznán vinným zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku a zločinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
Jednatel společnosti v úpadku na základě pečlivě promyšleného komplexu právních úkonů vyvedl ze společnosti jediný hodnotný majetek – mobilní technologii pro recyklaci stavebních odpadů v hodnotě 10,6 mil. Kč, na kterou společnost rok před vyvedením získala dotace z evropských fondů. Mobilní technologii vyvedl přes nastrčenou společnost do dispozice další fyzické osoby, se kterou byl jednatel dopředu dohodnut a se kterou vyvádění koordinoval. Tato osoba pouze předstírala zaplacení kupní ceny, čímž byla mobilní technologie vyvedena bez přijetí protiplnění. Jednatel s dalšími zúčastněnými osobami způsobili škodu ve výši 10,6 mil. Kč.
Pan Josef, jednatel společnosti HORTRADE, vyvedl po prohlášení konkurzu z majetku společnosti závodního koně. Aby toto vyvedení zamaskoval, uzavřel s kupcem (pan Vladimír) kupní smlouvu a smlouvu o ustájení, které antedatoval do období pěti měsíců před datem konkurzu, a úhradu kupní ceny zamaskoval vkladem v hotovosti do pokladny. I když byla podle účetnictví pořizovací cena koně 2,3 mil. Kč, odhadovaná cena obvyklá 1 mil. Kč, podle kupní smlouvy pan Josef prodal koně panu Vladimírovi za 40.000 Kč bez DPH. Insolvenční správkyně HORTRADE koně panu Vladimírovi odňala a následně zpeněžila za 150.000 Kč.
Vrcholní manažeři společnosti UNIMAL vymysleli důmyslný plán, aby skrytě a hlavně zadarmo (resp. za peníze UNIMAL) získali nad UNIMAL vlastnickou kontrolu na úkor původního akcionáře – společnosti BECAR. Manažeři UNIMAL nejprve výhodně získali od společnosti BECAR majoritní akciový podíl ve společnosti UNIMAL, následně vyvedli z UNIMAL peněžní prostředky ve výši 1,95 mil. USD maskované nákupem fiktivních služeb bez reálného plnění od účelově založené společnosti AVECA (kterou skrytě ovládali). Společnost AVECA použila tyto prostředky na odkup majoritního akciového podílu UNIMAL, který drželi manažeři. Manažeři byli odsouzeni za zvlášť závažný zločin podvodu spáchaný ve spolupachatelství a dostali trest odnětí svobody na 5 let a náhradu škody.
Pan Marek vyvedl majetek z poškozené společnosti KLUSTER do jím ovládané zvýhodněné společnosti VALERY tím, že záměrně využil dvojího postavení jednatele ve společnostech KLUSTER a VALERY. Sám rozhodl o nákupu servisní činnosti spočívající v údržbě a opravách výpočetní techniky od společnosti VALERY. Cenu služeb od VALERY však významně (až desetinásobně) nadhodnotil o nejméně 3.536.225 Kč, za což byl uznán vinným jednak zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku a jednak přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Jednatelka společnosti TECKMONT vyvedla z firemního bankovního účtu peněžní prostředky ve výši 14.500 EUR a 110.000 USD na účet společnosti VULTONI, ovládané jejím manželem Vladimírem. Pan Vladimír tyto prostředky okamžitě převedl na svůj osobní účet a následně odstoupil ze své funkce ve VULTONI. Aby účel těchto převodů zamaskovala, vytvořila paní Jelena fiktivní antedatovanou smlouvu o vzájemné spolupráci a partnerství při realizaci investičního projektu. Žádný investiční projekt však realizován nebyl a společnost VULTONI poskytnuté peněžní prostředky nikdy nevrátila.
