Tento případ představuje schéma vyvádění v oblasti autorských práv a výnosů z duševního vlastnictví prostřednictvím simulovaných právních úkonů bez získání protiplnění. Autor účetního softwaru distribuoval na základě licenční smlouvy tento software uživatelům přes společnost, ve které byl 50 % společníkem. V roce 2012 však pan Marek, druhý společník a jediný jednatel, bez vědomí autora a bez souhlasu valné hromady vypověděl licenční smlouvu a současně uzavřel se spřízněnou společností smlouvu o sdružení. Tato smlouva byla formálně prezentována jako spolupráce, avšak ve skutečnosti zakryla převod databází uživatelů, znalostních struktur a výnosů z prodeje softwaru na spřízněnou společnost. Po rozpuštění sdružení uvedla spřízněna společnost identický produkt s minimálními úpravami a pokračovala v jeho distribuci a vystavování faktur původní klientské báze. Tím došlo k neoprávněnému vyvedení výnosů mimo společnost původního autora programu, pana Karla, bez přiměřeného protiplnění. Společnost tak přišla o klíčový majetek a zdroj příjmů, což vedlo k jejímu úpadku a následnému prohlášení konkurzu.
Organizátoři podvodu vyvedli z investičního fondu pod jejich kontrolou všechny peněžní prostředky fondu ve výši 1,23 mld. Kč, pořízením veřejně neobchodovatelných akcií drůbežářského závodu, jejichž tržní hodnota byla ve výši pouze 0,1 mld. Kč. Organizátoři si dosadili do vedení investičního fondu bílé koně, kteří celou transakci uskutečnili a po policejním vyšetřování byli odsouzeni za podvod. Organizátoři vyvádění byli sice identifikováni, ale kvůli promlčení a nedostatku důkazů potrestaní nebyli.
Společnost A, ohrožená úpadkem, odklonila své zákaznické portfolio a tržby do spřízněné (účelově vytvořené) společnosti B, která je měla po odečtu nákladů odeslat zpět do společnosti A. Jednatel společnosti A však vytvořil schéma, jak část tržeb dostat zpět do spřízněné společnosti – začal hradit z prostředků společnosti A náklady za čerpání pohonných hmot cizích aut, patřících jemu spřízněným společnostem. Celkem tak vyvedl ze společnosti A prostředky v souhrnné výši 27.804.561 Kč bez získání jakéhokoliv protiplnění.
Podnikatelská skupina TEROF, ohrožená úpadkem, si pronajímala prostory od spřízněné společnosti. Využila existujících nájemních smluv, aby prodloužila splatnost nájmu na 20 let a tento nájem uhradila jednorázovým převodem na účet spřízněné společnosti. Tato spřízněná společnost využila prostředky z nájmu na splacení svého závazku vůči skupině TEROF za poskytnuté financování rekonstrukce nemovitostí.
Předsedkyně představenstva společnosti A prodala pod tržní cenou nemovitost spřízněné společnosti B. Společnost B jí následně společnosti A zpětně pronajala. Cenu za prodej uhradila společnost B jen částečně, a to tak, že jí započetla proti pohledávce vzniklé ze zpětného pronájmu této nemovitosti. Cílem této operace bylo vyvedení jediného majetku společnosti A a zvýhodnění společnosti B na úkor společnosti A. Předsedkyně představenstva byla za toto jednání odsouzena za trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku.
Hlavní pachatel, který působil ve funkci jednatele, vyvedl ke škodě věřitelů ze své společnosti všechen zpeněžitelný majetek, za což byl odsouzen. Svým jednáním spáchal trestný čin poškozování věřitele.
Pachatelé vyvedli finanční prostředky z bankovních účtů společnosti pomocí zpětného leasingu s jednostranným tokem finančních prostředků. Byli odsouzeni za trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Podnikatel, ačkoli věděl, že jeho společnost má více neuhrazených splatných dluhů, odčerpal část jejího majetku pro soukromé účely. Byl uznán vinným a odsouzen za přečiny poškození věřitele a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
Podnikatel řídil vyvádění majetku ze společností v úpadku. S dalšími pěti osobami, mezi nimiž byli i tzv. bílí koně a právník, byli odsouzeni za to, že jako organizovaná skupina úmyslně poškozovali věřitele.
