Tento případ představuje schéma vyvádění v oblasti autorských práv a výnosů z duševního vlastnictví prostřednictvím simulovaných právních úkonů bez získání protiplnění. Autor účetního softwaru distribuoval na základě licenční smlouvy tento software uživatelům přes společnost, ve které byl 50 % společníkem. V roce 2012 však pan Marek, druhý společník a jediný jednatel, bez vědomí autora a bez souhlasu valné hromady vypověděl licenční smlouvu a současně uzavřel se spřízněnou společností smlouvu o sdružení. Tato smlouva byla formálně prezentována jako spolupráce, avšak ve skutečnosti zakryla převod databází uživatelů, znalostních struktur a výnosů z prodeje softwaru na spřízněnou společnost. Po rozpuštění sdružení uvedla spřízněna společnost identický produkt s minimálními úpravami a pokračovala v jeho distribuci a vystavování faktur původní klientské báze. Tím došlo k neoprávněnému vyvedení výnosů mimo společnost původního autora programu, pana Karla, bez přiměřeného protiplnění. Společnost tak přišla o klíčový majetek a zdroj příjmů, což vedlo k jejímu úpadku a následnému prohlášení konkurzu.
Členové představenstva vyvedli ze stavební firmy bonitní pohledávky za sebou samými pomocí jejich postoupení a následným započtením s fiktivními pohledávkami od dceřiné společnosti.
Akcionáři stavební společnosti, která byla v té době fakticky v předúpadkové situaci a nesplácela své závazky jiným dodavatelům, uhradili spřízněné společnosti pokutu za prodlení s dokončením stavby ve výši 18.000.000 Kč. Zároveň se zbavili své pohledávky ze zádržného ve výši 20.500.450 Kč za objednatelem stavby, a to postoupením na nově založenou a netransparentní spřízněnou společnost.
Krátce před zahájením insolvenčního řízení převedla společnost ve stavu faktického úpadku spřízněným osobám obchodní podíl v dceřiné společnosti za ceny, které neodpovídaly tržním podmínkám. Uměle utlumila činnost dceřiné společnosti, aby mohla významně snížit její hodnotu.
Společnost postoupila bonitní pohledávky za svým akcionářem na skořápkovou společnost, kterou skrytě ovládal ten samý akcionář, který následně zajistil, aby tyto nikdy nebyly splaceny.
Pouhé tři týdny před zahájením insolvenčního řízení vyvedla obchodní společnost v před-úpadkové situaci 2.000.000 Kč na spřízněnou společnost tím, že od ní získala call opci na pořízení listinných veřejně neobchodovatelných akcií jiné spřízněné skořápkové společnosti.
Jednatel poškozené společnosti pravidelně přeposílal peněžní prostředky ze své zadlužené společnosti ve faktickém úpadku do jedné ze spřízněných společností, kterou skrytě ovládal. Tyto převody účetně kryl jako úhrady odměn managementu poškozené společnosti.
Jednatel společnosti v úpadku poskytl několik půjček jiné společnosti, kterou rovněž ovládal. Tyto půjčky, poskytnuté nejen před zahájením insolvenčního řízení společnosti, ale rovněž v jeho průběhu, nebyly nikdy splaceny. Insolvenčnímu správci úpadce se je rovněž nepodařilo ze spřízněné společnosti vymoct.
V období pouhých 14 dnů před zahájením insolvenčního řízení, akcionář společnosti v úpadku vyvedl ze společnosti bonitní pohledávky na nebonitní schránkovou společnost z daňového ráje.
