Případ č. 42: Vyvedení peněžních prostředků pod záminkou úhrady reálně nedodaného zboží a služeb, maskováno zaúčtováním fiktivních faktur

20. 1. 2021 - Surveilligence / Seriál o tunelovaní

Případ č. 42: Vyvedení peněžních prostředků pod záminkou úhrady reálně nedodaného zboží a služeb, maskováno zaúčtováním fiktivních faktur

Pan Roman, ředitel obchodní společnosti, spolu s panem Zdeňkem, vedoucím zásobování a dopravy, vyvedli ze společnosti peněžní prostředky ve výši 1.455.760 Kč pod záminkou úhrady reálně nedodaného zboží a služeb. Vyvádění kryli tím, že nechali schválit a zaúčtovat 17 fiktivních faktur, přičemž ale poškozená obchodní společnosti ve skutečnosti žádné zboží neobdržela. Pan Roman a Zdeněk fiktivními fakturami vloženými do účetní evidence zároveň zkreslili údaje o stavu hospodaření společnosti. Pan Zdeněk byl uznán vinným z pomoci ke zločinu zpronevěry a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, pan Roman byl odsouzen pro zločin zpronevěry.

Schéma

Odsouhlasení fiktivních faktur
Od března 2009 do prosince 2009 odsouhlasil pan Zdeněk, který pracoval 12 let jako vedoucí zásobování a dopravy obchodní společnosti MODES, celkem 17 faktur k dodávkám zboží a služeb v souhrnné výši 1.455.760,50 Kč. K fakturám přiložil tzv. likvidační list se svým podpisem pod položkou „věcná a cenová kontrola“ a rovněž pod položkou „formální a poč. kontrola“.

Faktury byly vystaveny dvěma obchodními společnostmi, které však společnosti MODES zboží a služby vyúčtované na fakturách nedodali. Pan Zdeněk o tom věděl, a i tak faktury, na pokyn pana Romana, ředitele obchodní společnosti MODES, odsouhlasoval. Svým jednáním tak usnadnil panu Romanovi, hlavnímu pachateli, aby nechal tyto faktury zakládat do účetnictví společnosti MODES.

Vyvedení peněžních prostředků
Na základě odsouhlasených a zaúčtovaných faktur pak pan Roman nechal z peněžních prostředků na účtech společnosti MODES, s nimiž byl oprávněn z titulu své funkce disponovat, faktury proplatit a převést tyto prostředky na účty dvou společností, které faktury vystavily. Obě tyto společnosti byly spřízněné s panem Romanem, který tak byl příjemcem prostředků vyvedených ze společnosti MODES a který tato prostředky využil pro svou osobní potřebu.

Maskování vyvádění peněžních prostředků
Pan Zdeněk naprosto v rozporu se skutečností a se svými pracovními povinnostmi odsouhlasil fiktivní faktury, resp. údaje v nich nepravdivě tvrzené, čímž pomáhal zkreslit skutečný stav hospodaření v rámci vnitřních postupů před ostatními zaměstnanci společnosti MODES. Dále utvrzoval hlavního pachatele pana Romana v tom, že trestná činnost bude úspěšně dovršena a posléze snad i ztíženo její odhalení.

Pan Zdeněk deklarováním provedení kontroly správnosti vynaložených nákladů utvrzoval hlavního pachatele pana Romana v přesvědčení, že transakce jsou účetně kryty a že jeho protiprávní postup tedy nebude odhalen. Pan Zdeněk současně znesnadňoval odhalení defraudačního a účetnictví zkreslujícího postupu pana Romana vnitřními kontrolními mechanismy, jež byly zavedené ve společnosti MODES.

Zkreslování výsledků hospodaření
Pan Roman jako hlavní pachatel nechal zaúčtovat předmětné fiktivní faktury do účetnictví MODES na straně výdajů s tím, že následně budou použity jako podklad pro vypracování přiznání k dani z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty za příslušná daňová období. Pan Zdeněk rovněž věděl, že faktury budou evidovány v účetnictví MODES na straně výdajů, čímž oba ohrozili řádné a včasné vyměření daňové povinnosti MODES ze strany finančního úřadu, jako správce daně.

Racionalizace a obhajoba vyvádění
Pan Zdeněk věděl, že faktury jsou pouze fiktivní, předmětné (fiktivní) plnění z nich bude odstraněno z majetku obchodní společnosti a peníze budou vyvedeny mimo oficiální účetnictví společnosti a bylo mu známo, že předstírané plnění nebude užito ve prospěch MODES, ale k jinému účelu, a to k osobnímu obohacení pana Romana.

Pan Zdeněk se hájil, že byl hlavním pachatelem panem Romanem přesvědčován, že jednatelé a společníci MODES, jsou s celou situací obeznámeni, že vyvedené peněžní prostředky budou použity ve prospěch MODES, že se v některých případech mělo jednat o finance pro potřeby společníků (což považoval za formu vyplácení zisku z podnikatelské činnosti). Pan Roman měl tvrdit panu Zdeňkovi, že peníze mají být vyvedeny mimo účetnictví a poté použity ve prospěch MODES. Nedokázal však doložit, na jaký účel měli být vyvedené finance vynaloženy. Zjevné bylo pouze to, že peníze si ponechává pan Roman bez určitého právního důvodu a že fiktivní faktury zakládal do účetnictví MODES s pomocí pana Zdeňka.

Škoda

Pan Roman, ředitel obchodní společnosti, spolu s panem Zdeňkem, vedoucím zásobování a dopravy společnosti, sofistikovaným způsobem provedení, vyvedli ze společnosti peněžní prostředky pod záminkou úhrady reálně nedodaného zboží a služeb a způsobili jí škodu ve výši 1.455.760 Kč.
Vyvádění kryli tím, že nechali schválit a zaúčtovat 17 fiktivních faktur, přičemž ale poškozená obchodní společnosti ve skutečnosti žádné zboží neobdržela. Pan Roman a Zdeněk fiktivními fakturami vloženými do účetní evidence zároveň zkreslili údaje o stavu hospodaření společnosti.

Trest

Pan Zdeněk byl uznán vinným z pomoci ke zločinu zpronevěry v jednočinném souběhu s pomocí k přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, za což mu soud uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let a šesti měsíců. Pan Roman, bývalý ředitel MODES, byl odsouzen pro zločin zpronevěry.

ZDROJE

Usnesení Nejvyššího soudu ČR, 5 Tdo 901/2019, [NS 5379/2019]